Po infarktu

Diagnózou infarktu myokardu aktivní život rozhodně nekončí!

Až mě propustí z nemocnice …

Pacient propuštěný z nemocnice po akutním koronárním syndromu se stává chronickým nemocným s diagnózou „Ischemická choroba srdeční“. To ale vůbec neznamená, že nemůže žít dále zcela plnohodnotný život. Jen je třeba ve spolupráci s lékaři dodržovat doporučení jak v užívání předepsaných léků, tak i v úpravě životního stylu a absolvování pravidelných kontrolních vyšetření.

Co všechno budu užívat za léky?

Protidestičkové léky – kyselina acetylsalicylová, clopidogrel, tikagrelor, prasugrel…. to jsou krkolomné názvy látek obsažených v tabletách, které zabraňují srážení krve a udržují tak průchodnou i koronární tepnu, ve které byl při infarktu uzávěr. Dva z těchto léků užívá pacient obvykle 12 měsíců po infarktu. Jeden z nich mu pak zůstává doživotně.

Léčba cholesterolu – pacienti obvykle zpočátku dostanou některý ze statinů. Tato léčba je nutná, i když jsou hladiny cholesterolu „normální“. Pro nemocné s ischemickou chorobou srdeční totiž platí mnohem přísnější limity než pro ostatní populaci.

Betablokátor, ACE- inhibitor – Další dva léky (někdy podávané společně v jedné tabletě) jednak snižují krevní tlak, jednak brání tomu, aby se srdce po infarktu myokardu nepřetěžovalo a následkem ischemické choroby srdeční tak nedocházelo k jeho nepřirozené přestavbě, která by mohla snížit funkci.

Jak by měl vypadat můj životní styl?

Naprostou nezbytností je zanechat po infarktu myokardu kouření – a to úplně! Pokud toho pacient není sám schopen, není ostudou ani vyhledat služeb některé z ambulancí Center pro závislé na nikotinu, které díky kombinaci metod psychologie, ale i medikamentózní léčby úspěšnost odvykání výrazně zvyšují.

Pohyb, pohyb, pohyb … z člověka po akutním koronárním syndromu se nesmí stát ležící/sedící pacient vyhýbající se pohybu. Dlouhé procházky, ale i kolo, plavání rekreační běh či spousta dalších pohybových aktivit je u velké většiny pacientů s ischemickou chorobou srdeční nejen možná, ale i vhodná. Intenzitu pohybové aktivity a správné načasován návratu ke sportu je vhodné prodiskutovat s lékařem – může se případ od případu mírně lišit.

Strava, úprava hmotnosti, léčba diabetu jsou další pilíře plnohodnotného života pacienta po akutním koronárním syndromu. Doporučení zde platí podobné jako v prevenci infarktu, jen jsou mnohem naléhavější.

Co návštěvy lékařů, další zdravotní výkony a nežádoucí účinky léků?

Pacient po infarktu myokardu by měl mít „svého“ kardiologa. Ten řídí ve spolupráci s praktickým lékařem a dalšími specialisty, ke kterým pacient dochází, jeho léčbu. Na pravidelné kontroly se vyplatí chodit nejen kvůli terapii vysokého krevního tlaku, cholesterolu apod., ale i z důvodu včasného zachycení dalších projevů srdečního onemocnění, které se mohou u některých pacientů objevit.

Někteří pacienti potřebují i v období po akutním koronárním syndromu další katetrizační vyšetření, případně vyšetření na nukleární medicíně. I když nepociťují akutní obtíže, tato vyšetření a zákroky oddalují zhoršení funkce srdce následkem ischemické choroby srdeční.

Jelikož protidestičkové léky zhoršují srážlivost krve, můžou být jejich důsledkem krvácivé projevy – např. epistaxe, tedy krvácení z nosu. Ze stejného důvodu se někdy kombinují s léky snižujícími žaludeční kyselost, aby se snížilo riziko rozvoje žaludečních vředů. Užívání těchto léků je nutné hlásit také ostatním lékařům vykonávajícím jiné, „krvavé“ zákroky na lidském těle (u zubaře, na chirurgii, ortopedii apod.). Nežádoucí účinky ostatních léků nejsou časté a je zapotřebí je vždy prodiskutovat s lékařem.

Care Comm s.r.o., Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5 2022