Až zavolám záchranku...

Aneb jak probíhá péče o pacienty s podezřením
na akutní koronární syndrom (infarkt myokardu)?

Co se děje, když budu mít podezření na infarkt?
Při příjezdu záchranné služby či na akutním příjmu nemocnice se u pacienta s bolestí na hrudi jako první pořídí EKG záznam. V některých případech (obvykle u tzv. STEMI infarktu ) je diagnoza akutního koronárního syndromu jasná hned z EKG křivky. Takový pacient je v České republice směřován přímo na specializované pracoviště – do katetrizační laboratoře – nejbližšího kardiocentra. Pokud je úvodní EKG záznam normální, případně obsahuje netypické změny, je pacient nejdříve ošetřen obvykle na akutním interním příjmu nejbližší nemocnice. Tam je za pomoci důkladného vyšetření pacienta zahrnujícího i laboratorní vyšetření diagnóza akutního koronárního syndromu buď vyloučena, či potvrzena.

Co se stane po stanovení diagnózy „Akutní koronární syndrom“?
U všech těžších forem akutního koronárního syndromu – STEMI infarkt, ale i u pacienti s potvrzeným infarktem bez EKG změn, ale s přetrvávající bolestí na hrudi či nestabilitou krevního oběhu či dýchání – je třeba co nejrychleji zahájit léčbu. Ta začíná podáním kombinace léků ovlivňující srážlivost krve (obvykle nitrožilně podanými kys. acetylsalicylovou, heparinem, případně i rozkousáním několika tablet jednoho z dalších léků působících proti krevním destičkám). Důležitá je rychlost, za kterou dojde k zprůchodnění uzavřené tepny, proto jsou tito pacienti urgentně převezeni na katetrizační sál nejbližšího Kardiocentra.

Katetrizace, balonky, stenty…. Aneb jak dojde ke zprůchodnění uzavřené cévy?
Příčinou akutního koronárního syndromu je uzávěr či velmi těsné zúžení některé z tepen zásobujících srdeční sval krví (koronární tepny). V České republice funguje 16 katetrizačních laboratoří, kde je pacientům s „infarktem“ provedeno zobrazení koronárních tepen a v případě nutnosti i jejich ošetření. Vyšetření probíhá nejprve punkcí tepny předloktí či třísla. Touto cestou se lékař pod kontrolou rentgenovým zářením dostane skrz cévní řečiště za pomoci vodičů a katetrů (dutých trubiček) až do oblasti tepen srdce. Ty následně zobrazí vstříknutím jodové látky, které je patrná na rentgenovém záření. Najde tak místo uzávěru a toto místo ošetří, často kombinací několika technik - odsátím sraženiny, proniknutím vodičem, roztažením za pomoci balonku a zavedením stentu – kovové výztuže – do zúženého místa.

Co nastane po zprůchodnění infarktové cévy?
V některých případech je postižení na koronárních tepnách mnohočetné. Takoví pacienti jsou po ošetření akutní léze obvykle nabídnuti k chirurgickému výkonu – přemostění zúžení tepen tzv. bypassy. Většina pacientů je ale léčena katetrizačně. Ti po ošetření infarktu zůstávají na specializovaném oddělení s možností monitorování, především srdečního rytmu. Jsou provedena další důležitá vyšetření – především echokardiografie, při které se posoudí mimo jiné, jak velký vliv měl infarkt myokardu na funkci srdečního svalu, případně jestli není srdce postiženo i jinak (onemocněním chlopně, výpotkem apod.). Zároveň se pacientovi zavedou nové léky – po infarktu myokardu jich několik přibude. Délka pobytu v nemocnici se pak velmi liší podle závažnosti průběhu akutního koronárního syndromu. Někteří pacienti jsou propuštěni za pár dní, jiní jsou v nemocnici týden i déle.

Care Comm s.r.o., Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5 2022